Pamětníků holocaustu rok co rok ubývá. Je proto velmi těžké nějakého sehnat, aby studentům povyprávěl svůj příběh. Vedení Gymnázia Boženy Němcové se to ale povedlo a na začátku listopadu do školy přijela Michaela Vidláková s programem o nacistických zvěrstvech.
Tělocvičnu v prvním patře Gymnázia Boženy Němcové zaplnili studentky a studenti doslova k prasknutí, aby si vyslechli besedu s pamětnicí jedné smutné skvrny v lidských dějinách – holocaustu. První část přednášky vedl Radek Hejret, specialista na Izrael, který se ve svém vystoupení zaměřil na to, co to vlastně je holocaust. Osazenstvu na žíněnkách vysvětlil, že holocaust se stal jako dějinná událost, ale antisemitismus stále trvá. Popisoval i vývoj protižidovských nálad v Evropě, ze kterých posléze čerpal Adolf Hitler.
Po přestávce už dostala slovo paní Vidláková. Na úvod vyzdvihla důležitost vyprávění příběhů jednotlivců, kteří zažili holocaust, protože lepší způsob, jak si představit tyto činy proti lidskosti, podle ní neexistuje. Sama Vidláková se ale považuje za netypický příklad, protože během války měla obrovské štěstí. Její život zachránila hračka pejska, kterého pro malou Míšu vyřezal její tatínek. Následně chytila spálu, spalničky a břišní tyfus a přes rok strávila v nemocnici. Naštěstí se i z těchto závažných nemocí vyléčila a na konci války se s celou rodinou vrátila zpět domů.
Konec přednášky patřil dotazům z řad studentů a těch se na osobu paní Vidlákové sešla celá řada. Studenti se zajímali o jazyk výuky v Terezíně, chování dozorců nebo o to, jak se na holocaust nahlíželo během komunistické diktatury. Besedu odměnili diváci v tělocvičně dlouhým potleskem.
Ondřej Březina, 3. B