Ve čtvrtek 19. prosince 2024 celá naše škola žila aktivitami, které si vyučující připravili pro své žáky. Ti měli možnost si vybrat z široké nabídky her (deskových i únikových), soutěží, hlavolamů, zážitkového vzdělávání až po lekce zdravovědy, meditace nebo vaření.

Zájemci o chemii hráli chemické deskové hry, zkoušeli zajímavé pokusy a řešili rébusy. Milovníci hudby si vyzkoušeli sestavit malý školní orchestr. Výtvarníci vyráběli plastiky z montážní pěny a tiskli na tiskařském lisu. Učitelé fyziky si  pro žáky připravili hrátky s kapalinami, návštěvu meteorologické stanice, ale i programování na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. A naši jazykáři pozvali do světa filmů a fantazie. Někteří žáci objevovali svět Vikingů, jiní Harryho Pottera, příběhy Disney hrdinů či tajemství Oscara Wildea. Ostatní zkoušeli filmové triky a poznávali kulturu a zajímavosti Německa i Ruska. Nadšení čtenáři besedovali o své oblíbené knize nad šálkem čaje, filozofové přemýšleli nad nadčasovými tématy smrti, víry a štěstí, zatímco matematici hledali prvočísla. Velký zájem byl také o kurz první pomoci, efektivního učení, ale i setkání s výchovným a kariérním poradcem. A pokud si někdo doposud nevybral, mohl se zapojit do zeměpisných her, do rozboru 2. světové války a bitev v Tichomoří nebo navštívit zázemí hokejového stadionu a objevit kouzlo natáčení hokejových přenosů.

Myslím, že jsme si tento den opravdu užili!

Velké poděkování patří všem našim vyučujícím, kteří při přípravě Dne aktivit nešetřili nápady a elánem.

Pamětníků holocaustu rok co rok ubývá. Je proto velmi těžké nějakého sehnat, aby studentům povyprávěl svůj příběh. Vedení Gymnázia Boženy Němcové se to ale povedlo a na začátku listopadu do školy přijela Michaela Vidláková s programem o nacistických zvěrstvech.

Tělocvičnu v prvním patře Gymnázia Boženy Němcové zaplnili studentky a studenti doslova k prasknutí, aby si vyslechli besedu s pamětnicí jedné smutné skvrny v lidských dějinách – holocaustu. První část přednášky vedl Radek Hejret, specialista na Izrael, který se ve svém vystoupení zaměřil na to, co to vlastně je holocaust. Osazenstvu na žíněnkách vysvětlil, že holocaust se stal jako dějinná událost, ale antisemitismus stále trvá. Popisoval i vývoj protižidovských nálad v Evropě, ze kterých posléze čerpal Adolf Hitler.

Po přestávce už dostala slovo paní Vidláková. Na úvod vyzdvihla důležitost vyprávění příběhů jednotlivců, kteří zažili holocaust, protože lepší způsob, jak si představit tyto činy proti lidskosti, podle ní neexistuje. Sama Vidláková se ale považuje za netypický příklad, protože během války měla obrovské štěstí. Její život zachránila hračka pejska, kterého pro malou Míšu vyřezal její tatínek. Následně chytila spálu, spalničky a břišní tyfus a přes rok strávila v nemocnici. Naštěstí se i z těchto závažných nemocí vyléčila a na konci války se s celou rodinou vrátila zpět domů.

Konec přednášky patřil dotazům z řad studentů a těch se na osobu paní Vidlákové sešla celá řada. Studenti se zajímali o jazyk výuky v Terezíně, chování dozorců nebo o to, jak se na holocaust nahlíželo během komunistické diktatury. Besedu odměnili diváci v tělocvičně dlouhým potleskem.

Ondřej Březina, 3. B

Na Gymnáziu Boženy Němcové v Hradci Králové se o tom přesvědčili účastníci Mezinárodního
vědeckého semináře (ISS) – dlouhodobého projektu s více než pětadvacetiletou historií. ISS byl po
pětileté pauze způsobené covidem, brexitem a jinými vlivy opět uspořádán. Jednalo se o tradiční
studentskou výměnnou akci ve spolupráci se školou Siebold Gymnasium Würzburg. Tato spolupráce
se v následujícím roce přesune do Bavorska. Cílem byla především komunikace v anglickém jazyce,
vzájemné poznávání a spolupráce studentů obou škol při činnostech s fyzikální, matematickou,
sportovní či kulturní tématikou.
Program letošního semináře byl víc než nabitý a pestrý: studenti vyráběli RGB míchačku barev, kterou
následně použili při tvorbě barevné hudby, experimentovali s hustotou kapalin a výrobou „kouzelné“
sklenice, sledovali výrobu jádra komety pomocí suchého ledu a následně pak se suchým ledem sami
prováděli pokusy, například “vařili“ vejce nebo vyráběli zmrzlinu (tady je nutno říci, že začátky byly
těžké, ledu jsme do misky dali moc a směs nám přetekla ve smyslu „Hrnečku, vař“…další várky už se
ale povedly a všechno se snědlo). Výbuchy plastových lahví s vodou a suchým ledem v parku před
školou byly akusticky i mechanicky – dost efektní!

Číst celé »