Téma ročníku:

V letošním roce si připomínáme 10 let od první akce Jom ha-šoa v Praze na náměstí Míru. Jejím cílem je vzpomenout na oběti bezpráví, které v Evropě a následně i v dalších částech světa rozpoutala ideologie německého sociálního nacionalismu rozdělující lidí na lepší a horší podle příslušnosti k “rase”. Prosazování tohoto “názoru” získávalo v nejisté době po první světové válce a během hospodářské krize stále více příznivců. Nemalou roli v tom sehrála tehdejší média.
Jak se nepřátelství vůči “těm druhým” dostávalo stále více do veřejného života – programů politických stran, projevů vlivných osobností, novin a rozhlasu, postupně se pomalými krůčky stávalo součástí každodennosti všech. Nepřátelství pociťovali “ti druzí”, kteří nepatřili do “ správné skupiny” – političtí odpůrci nastupujícího režimu, svobodomyslní novináři a umělci, Židé, Romové, homosexuálové, psychicky nemocní a tělesně postižení, čím dál tím častěji v ulici, v práci, ve škole, v obchodě…
Někteří se proto rozhodli svůj domov opustit a hledat útočiště jinde, v jiném kraji, jiné zemi, jiném kontinentě… Opustit dosavadní domov ovšem nebylo vůbec jednoduché. Ti, kterým se emigrovat nepodařilo, nebo ti, kteří se rozhodli zůstat, většinou zahynuli.
A ti, kteří přežili, by to nedokázali bez pomoci. Ani pomáhat ovšem nebylo jednoduché, vyžadovalo to velké odhodlání a ne každý pomáhal nezištně. Přesto se našlo mnoho těch, kteří navzdory nesnázím i rizikům ochotně pomohli. Později nejednou říkali, že by to přeci udělal na jejich místě každý…

Podněty k zamyšlení:
1.  Co všechno museli zvažovat a řešit před svým odchodem ti, kteří se rozhodli emigrovat?
2.  Jakého přijetí se jim dostalo v místě, kam přišli?
3.  Jakými způsoby bylo možné jim pomoci? Proč se někteří rozhodli pomoci a jiní ne?
4. Je možné pomoci lidem v nouzi dnes a jak to můžeme udělat?

Kde začít?
Můžeš využít vzpomínkové publikace v knihovně, články, dokumenty a vzpomínky zveřejněné na portále holocaust.cz, nasinebocizi.cz nebo annefrankguide.net.

Jak projekt zpracovat?
1. literárně (povídka, úvaha, esej, báseň apod. – max. 3 normostrany )

(elektronický přihlašovací formulář – literární kategorie)
2. výtvarně (plakát, obraz, skica, grafický list apod. max velikost formátu A1)
(elektronický přihlašovací formulář – výtvarná kategorie)
3. filmově – klip o délce max. 5 minut, ve formátu mov, avi nebo mp4.
K výrobě je možno použít volně dostupné programy MP3 Cutter (střih audiozáznamu), Gimp (vytváření a úprava obrázků), Movie Maker (vytvoření videa).
(elektronický přihlašovací formulář – filmová kategorie)

4. hudebně – zhudebnění básně z nabídky soutěže a nahrávka skladby na video (formát mov, mp4 nebo avi). Délka skladba max. 3 minuty. Texty básní v obou sekcích je možné upravit.
Kompozice pro hlas a nástroj/nástroje (s výjimkou varhan)
Básně k výběru:
Básně žáků školy v Jáchymce
Básně Lea Strausse

(elektronický přihlašovací formulář – hudební kategorie)

Kdo se může do soutěže zapojit?
Jednotlivec i skupina ze základní, střední, základní umělecké školy, volnočasového klubu, samostatně, ve věkovém rozmezí 6 – 25 let.

Jak se do soutěže zapojit?
1. rozmyslet si téma projektu a vybrat kategorii, ve které budu soutěžit
2. přihlásit se do soutěže pomocí elektronického formuláře, a to do 15. února 2016
3. zaslat do 31. března 2016 své dílo na adresu:

Institut Terezínské iniciativy
Jáchymova 63/3
110 Praha 1

nebo elektronicky:
institute@terezinstudies.cz

4. Přijít číst jména obětí holocaustu na náměstí ve městě blízké bydliště 5. května 2016

HARMONOGRAM SOUTĚŽE:
18. dubna 2016 – zveřejnění výsledků regionálního kola

5. května 2016 –  čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-šoa a prezentace výsledků regionálního kola
16. června 2016 – vyhlášení výsledků celostátního kola
23. září 2016 – slavnostní program pro vítěze celostátního kola v Praze v rámci festivalu Ze stínu: hudba a divadlo ze židovského archivu, který je součástí mezinárodního projektu Performing the Jewish Archives.

texty pro inspiraci zde