Broumovské diskuse jsou konferencí, ze které nikdo neodjede takový, jaký přijel. Jejich účelem je totiž debatovat nad tématy, která ovlivňují náš každodenní pohled na svět. Tématem tohoto roku byla Kultura a vzájemnost. Ovšem letošní diskuse nebyly jen tak ledajaké, protože mezi pozvanými hosty byla i studentka našeho gymnázia Soňa Kleinerová

Jaké jsou naše dojmy z Broumovských diskusí?

Pro Ondru Březinu (4.B) jsou Broumovské diskuse svátkem demokracie, kde se mohou otevírat různá témata a probírat je do hloubky. Nad otázkou, jaká část se mu líbila nejvíce, váhá a neví, jakou část si vybrat. Nakonec se rozhodl, že se rozhodnout nedokáže, protože všechny části diskusí jsou zkrátka výtečné. Zbožňuje však moment, kdy diskuse skončí a posluchači, místo aby se rozprchli, zůstanou v sále a diskutují dále mezi sebou. Celkově shrnuje, že esej, který se musí psát pro získání stipendia, stojí za to psát, hlavně pak kvůli mezigeneračnímu dialogu, který zde měl možnost vést (vůbec poprvé se věnovali diskutující mezigeneračnímu dialogu v panelu, ve kterém vystoupila i Soňa). Zároveň chce říci: „Broumovské diskuse jsou prostě skvělé a doporučuji je všem, kteří mají rádi demokracii, ‘kulturu a vzájemnost’.”

Matěj Tabach (4.C) říká, že jsou Broumovské diskuse výjimečné hlavně svojí atmosférou, při které se snaží všichni dívat na ostatní jako na rovnocenné partnery s rovnocennými postoji. Jako hlavní zážitek si odnáší, když pan Balšínek, který ztělesňuje konzervatismus, na panelu o mezigeneračním konfliktu (panel se Soňou) zcela rozptýlil jeho předsudky. V průběhu celé debaty se snažil pochopit druhou stranu a nepřišlo mu, že by se nějak nadřazoval nad studenty. Na Broumovských diskusích se Matějovi líbí, „že se nekoncentrují na člověka, nýbrž na jeho postoje a skrze ně umožňují divákovi pochopit člověka překvapivě daleko lépe než při klasické debatě.

Za Soňu Kleinerovou (6.A) byla nejlepší částí diskusí debata, kde se střetly názory spisovatelky Radky Denemarkové a ekonoma Tomáše Sedláčka. Bude také dlouho vzpomínat na autentickou snídani s jeptiškami, kdy na ni zapomněli a musela jíst jenom suchý bezlepkový chléb (my obyčejní posluchači jsme měli trochu jiné podmínky než diskutéři). A samozřejmě se jí líbila její diskuse, na které ji mile překvapilo, jaká atmosféra zde panovala.

Mně osobně (Filip Jenček, 4.A) se nejvíce líbilo, jak mě diskuse nutila přemýšlet nad tématy, na která bych nikdy ani nepomyslel. Je pravda, že mám teď víc otázek než předtím, ale myslím, že to je pro pochopení světa v jeho komplexitě důležité. Také bylo velmi výjimečné, že jsem se mohl setkat se zajímavými osobnostmi a pokud jsem měl štěstí, tak si s nimi i popovídat.

Závěrem bych chtěl říci, prosím, berte při zvažování přihlášení, na nás, kteří už zde byli, ohled, protože kdybychom se nedostali, víme, o co přicházíme. Proto se prosím nehlaste. Budeme vám velmi vděční 😉

A dojem pedagogického doprovodu? Byl to pro všechny opět velký zážitek a pro studenty hlavně skvělá zkušenost. Tohle zažít je velmi vzácné, protože jsme většinou obklopeni spíše negativními a konfrontačními rozhovory v médiích a na sociálních sítích. Broumovské diskuse ale ukazují vyšší úroveň i při setkání hostů s protikladnými názory. Ukazuje se, že diskuse naživo, a navíc v krásném prostředí, vedou všechny účastníky k větší rozvaze a respektu.

Letos byla osou naší poznávací trasy řeka Rýn v západním Německu. Tato oblast je plná krásných historických měst i přírody, která se nám předvedla v pestrých podzimních barvách. Počasí jsme měli rozmanité od plného slunce po větrnou smršť s deštěm. A co nám zůstává mezi silnými zážitky?

• město Trier (Trevír) nás překvapilo svými zachovalými římskými památkami, ale i jako rodiště Karla Marxe
• nikdy nedobytý středověký hrad Eltz se zachovaným interiérem
• závodní okruh Nürburgring s českou ženskou stopou (Eliška Junková). Fanoušci automobilových a motocyklových závodů v našich řadách byli nadšení
• příjemné město Koblenz na soutoku Rýna s Moselou a gigantická socha sjednotitele Německa Viléma I. na “německém rohu”
• vyhlášený fotbalový stadion BayArena v Leverkusenu, kde jsme obdivovali důmyslné uspořádání celého areálu i vědecký přístup k pěstování trávníkuViděli jsme (a žasli), jaké podmínky má ke své “práci” úspěšný bundesligový klub Bayer 04
• unikátní korunovační katedrála v Cáchách (Aachen) s bohatou výzdobou a historické centrum kolem
• monumentální gotická katedrála svatého Petra (Kolínský dóm), kde jsme byli rádi za úkryt před orkánem Joshua, který nás honil v ulicích Kolína nad Rýnem
• odpočinková plavba lodí po meandrech středního Rýna (již opět s pěkným počasím) s romantickou krajinou kolem, kterou tvořily podzimně zbarvené vinice na okolních svazích, množství středověkých hradů, impozantní socha Germánie a samozřejmě ikonický skalní ostroh Loreley, který známe z legendární básně od Heinricha Heine: Ich weiß nicht, was soll es bedeuten, …
• krátká, ale výživná návštěva města Mainz – rodiště a působiště Johannese Gutenberga s další velkolepou katedrálou

A tak jsme prozkoumali zase úplně jiný kout Německa, kde jsme na poznávací exkurzi ještě nebyli, procvičili jsme si trochu němčinu, ochutnali různé dobroty a užili jsme si spolu příjemné cestování.

Tak zase příště někam úplně jinam!

Tschüs!

Koncem dubna vyrazili (nejen) němčináři poznávat krásy alpské oblasti zvané Solná komora (Salzkammergut). Menší část leží v Německu v části Berchtesgaden, ta větší leží v rakouské spolkové zemi Salzbursko/Solnohradsko (Salzburg). Během tří dnů jsme zažili výjezd lanovkou na horu Jenner (1874 m), plavbu po jezerech a procházky kolem nich, návštěvu solného dolu, objevili jsme kouzlo spolkového hlavního města Salzburg, navštívili jsme středověký hrad Hohenwerfen i s ukázkou sokolnictví a prošli jsme si známá alpská letoviska Hallstatt a Bad Ischl. Od průvodce jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí z historie i současnosti Rakouska a ochutnali jsme různé místní laskominy. Kdo chtěl a mohl, mluvil německy a němčinu kolem sebe vnímal. Za tři dny toho bylo opravdu dost. Vrátili jsme se znalejší, očarovaní jarními slunečnými Alpami i pyšným Salzburgem a s pocitem, že to opět stálo za to!

Ve finále soutěže v předčítání v němčině Bücherwurm v pardubickém Goethe-Zentru získal gybon cenné trofeje:

Anita Řeháčková z 1.A obsadila 2. místo v kategorii V. Deutsch-Spezial

Ondřej Březina ze 3.B vyhrál 1. místo v kategorii IV. Vyšší gymnázia – pokročilí

Ondra po roce potvrdil své němčinářské kvality i ve vyšší kategorii a Anita už v primě předvedla suverénní výkon.

Velká gratulace i poděkování za reprezentaci oběma!

P.S.: Najdou se příští rok kreativci, kteří k tématu textu natočí video nebo sehrají scénku do kategorie Kreativ? Víme, že vás tu máme!

Fórum TechFair na pražském ČVUT bylo součástí konference #ČESKObudoucnosti. V různých sekcích podle oborů se prezentovaly úspěšné osobnosti vědy a podnikání a také mluvily o vývoji své kariéry. Vyslechli jsme příběhy o naplněných snech i nečekaných kariérních obratech k úspěšnému vědeckému výzkumu, vysokým postům v korporátních firmách nebo k vlastnímu podnikání. Letošní ročník poprvé navštívili i zástupci naší školy a nelitovali:

TechFair je pražská akce přinášející možnost účasti na mnoha přednáškách, poznání zajímavých osobností a získání cenných zkušeností. Jako člověk směřující k ekonomickému zaměření jsem měla příležitost dozvědět se více například o headhuntingu – jak si firmy vybírají zaměstnance a na jakých platformách je hledají. Dále se mi naskytla příležitost dozvědět se více o fungování známé internetové parfumerie. Způsob, jakým firma upravuje svou aplikaci, čím vším se snaží zaujmout potenciální zákazníky, a jak velkou roli hraje jejich aplikace, ale i aplikace podobných obchodů. Díky těmto i dalším přednáškám jsem si znovu připomněla důležitost vlastní on-line stopy. Celkově bych akci označila za přínosnou, nejen pro studenty zaměřené na technologie, ale i pro většinu lidí se zájmem rozšířit své obzory. Myslím, že by si téměř každý student zde mohl najít něco, co ho zajímá.

Tereza Dohodilová 5.C

Jsem student zabývající se jiným než technickým oborem, ale TechFair byl pro mě velmi přínosným překvapením. Nejenže jsem měl možnost poslechnout si přednášky od zajímavých a velmi úspěšných osobností, ale také jsem si mohl vyzkoušet a prohlédnout moderní technologie, jako je například virtuální realita nebo 3D tiskárny. Tuto akci mohu doporučit i těm, kteří svou budoucnost vidí například ve zdravotnictví, neboť jsem se sám zúčastnil prezentace významné vědkyně z oblasti neurologie a genové terapie. Na závěr bych chtěl zmínit, že od těchto osobností jsem se nepoučil pouze o tématech, která prezentovaly, ale zaujal mě i jejich způsob myšlení, jenž je dovedl k úspěchu.

Jan Horáček 5.C

Ve finále soutěže v předčítání v němčině Bücherwurm 2024 v kategorii SŠ a vyšších ročníků gymnázií obsadila 2. místo naše Kateřina Krmašová ze 3.A.

V kategorii nižších gymnázií obsadil 1. místo Ondřej Březina z 2.B.

Pochvalu od poroty získala i trojice Kateřina Erbanová a Veronika Špringerová z 3.A s Amálií Pultarovou z 3.B, které se originálně blýskly se svým videem v kategorii Kreativ. 

Blahopřejeme všem k úspěchu v početné konkurenci a Ondrovi přejeme pěkný výlet pro vítěze v režii Goethe Institutu Praha.

V krajském kole konverzační soutěže v německém jazyce  podali naši zástupci skvělé výkony:

1. místo: Ondřej Březina, 2.B (maximální počet bodů!), 3. místo: Filip Lámus, 2.B

Oběma moc blahopřejeme a Ondrovi budeme držet palce v ústředním kole

Němčináři z nižšího gymnázia zazářili v okresním kole konverzační soutěže:

1. místo Ondřej Březina, 2.B
2.  místo Filip Lámus, 2.B

Gratulujeme a hodně štěstí v krajském kole!

Letos v listopadu se v Broumově konal jubilejní 10. ročník Broumovských diskusí, konference, „na které se nespěchá“. Hosté různých zaměření zde v několikahodinových panelech diskutují na aktuální témata, letos na téma „demokracie a dialog“. Do diskuse se samozřejmě také zapojuje publikum, včetně našich studentů.

Čtyři studenti Gybonu byli po napsání eseje vybráni a získali stipendium na dvoudenní pobyt – Ondřej Březina z II.B, Imrich Dioszegi a Lukáš Fiedler z IV.A a Jan Špičan z VI.A. Stipendium zahrnovalo mimo stravy a noclehu vstupy na 3 diskusní panely. Na každém panelu nejdřív probíhala diskuse trojlístku osobností s moderátorem, poté přišly dotazy z publika.

Osobnosti, ke kterým patřili například Tomáš Halík či Jaroslav Zajíček, mohli studenti potkávat v průběhu celé akce v nádherném areálu broumovského kláštera a jeho zahrad, poblíž kterého se v moderním sále celá akce konala. Na konci se ještě všichni studenti zúčastnili workshopu.

Velký dík patří organizátorům za připravenost a celkovou klidnou atmosféru, paní učitelce Popélyové za doprovod a všem účastníkům za skvělé zážitky a nová přátelství. Účast mohu jen doporučit!

Pro více informací o současném ročníku a všech budoucích navštivte broumovskediskuse.cz .

Sepsal Lukáš Fiedler, IV.A

dovětek od učitelského doprovodu:

Inspirativní setkání se zajímavými osobnostmi v krásném prostředí velmi svědčí všem, kteří chtějí naslouchat, přemýšlet a diskutovat. A přesně takoví byli naši úspěšní stipendisté. Několikrát jsem musela kolegům z jiných škol odpovídat na otázku, jak to, že od nás uspělo tolik uchazečů, jak je speciálně připravujeme. Je to především jejich vlastní zásluha, ale trochu doufám, že nějaký podíl snad má i vliv nás učitelů… Byla jsem docela pyšná, když jsem viděla naše studenty sebevědomě diskutovat s významnými osobnostmi politického a akademického světa. 

Lenka Popélyová

4.A zavítala v pátek 12. května do Prahy, aby navštívila poslaneckou sněmovnu a novou expozici ČNB.

V poslanecké sněmovně nás prováděl hradecký poslanec pan Matěj Havel, který nás neformálním způsobem zasvětil do provozu sněmovny, práce poslaneckých klubů a výborů a provedl nás jednacím sálem, tiskovým střediskem i kuloáry. Při procházení labyrintem chodeb nás pozdravila předsedkyně poslanecké sněmovny paní Markéta Pekarová Adamová. Pan poslanec v sobě nezapřel profesi učitele – z jeho výkladu bylo znát, že skutečně věří ve smysl této práce.

Odpoledne jsme si v České národní bance prohlédli interaktivní expozici Za měnou. Dozvěděli jsme se, co ČNB a hlavně bankovní rada dělá, o nástrojích měnové politiky, historii měny i např. o měnové reformě v roce 1953. Trochu nás zamrazilo při představě výměny starých peněz za nové v poměru 5:1… V expozici je kromě množství informací i spousta herních aktivit a také možnost prozkoumat ochranné prvky našich bankovek, což jsme si ověřili na těch vlastních. Na závěr jsme mohli vstoupit do bývalého trezoru, potěžkat si zlatou cihlu a obdivovat unikátní zlatou minci o nominální hodnotě 100 000 000, která je největší zlatou mincí v Evropě.