Povídání studentky mediálních studií Věrky Tauchmanové s účastníky 3. a 4. ročníku projektu Divadlo bez hranic, který proběhl v tomto školním roce na konci října v Tunisku a v březnu v České republice.
Věra: PROČ se učit francouzštinu hraním divadla a PROČ právě v Tunisku?
Bystrík Ivanov: A proč ne? Už jsem se zúčastnil podruhé a je to fajn poznat jiné kultury a navíc ne jako klasický turista z hotelu. Mě nadchly duny na Sahaře, ta krajina je neskutečně krásná!
Dominik Frumar: Taky mě lákalo vidět místa, kde se točily Hvězdné války. Troglodytické příbytky v Matmatě jsou opravdu obrovský zážitek! No a vyzkoušel jsem si francouzštinu i angličtinu, takže spokojenost.
Dani?le Geffroy Konštacký: Tunisko je frankofonní země, kde se děti učí francouzštinu teprve až ve škole. Mají výhodu, že začínají dříve než naši žáci, přibližně v 8 letech. Jazyk ovládají na skvělé úrovni a vyjadřují se srozumitelně a korektně, alespoň nedochází k momentům trapnosti a zklamání. V případě nouze pomůže angličtina, kterou se učí ve škole jako druhý jazyk. Ubytování v rodinách je opravdovým zážitkem a po náročném programu velmi příjemné.
Dominik: Hlavně při společné večeři je často hodně veselo, když se ochutnávají místní speciality a porovnávají se s evropskými. Hovor přechází z jednoho jazyka do druhého, učil jsem je i česky! Povídali jsme o koníčcích, rodině i o běžném životě.
Ivana Šubrtová: Teď ještě pár slov o divadle ve francouzštině, což je občas adrenalin! Ve škole se této aktivitě věnujeme už 17 let. Divadlo nejsou jenom slova, je tu celá škála prostředků, kterými herec komunikuje se svým okolím a předává určitý vzkaz, myšlenku. Pro studenty- jazykové začátečníky je to zpočátku zejména o slovech: správné výslovnosti, artikulaci, rytmu. Toto se trénuje během divadelních cvičení, v našem případě s profesionálními herci z Francie, Slovinska a Tuniska. Jejich pokyny ve francouzštině doprovázejí gesta, mimika a ukázky, takže i začátečník může pochopit, co se po něm žádá. Když je nějaký problém, kamarádi ze skupiny poradí, skvělý moment pro to, aby se účastníci z různých zemí poznali a hovořili spontánně a bez pocitu, že někdo kontroluje jejich jazykovou úroveň.
Bystrík: Letos jsme měli lehčí téma, protože bylo zaměřené na přírodu a to mě bavilo. Klíčové slovo bylo PIERRE / KÁMEN. Ve smíšených skupinách francouzsko-slovinsko-tunisko-českých jsme připravili divadelní etudy a z nich pak společné představení. Jen pro představu:
- útočiště před nepohodou ve skalních výklencích a jeskyních
- stavební materiál
- křesadlo
- zbraň
- smrt v závalu během zemětřesení
- vzpomínka položená na náhrobním kamenu
Dominik: Tím, že jsme měli i odborné přednášky z oblasti ochrany životního prostředí a architektury a navštívili jsme hodně různých tradičních obydlí severní Afriky, musím říct, že se obyvatelé skvěle přizpůsobili daným podmínkám. Jejich stavby jsou šetrné k životnímu prostředí a odpovídají potřebám obyvatel: mají vlastní zdroj vody, chrání před útočníky, před teplem i zimou, navíc používají dostupný stavební materiál (troglodytické příbytky v saharské oblasti, zemědělské i městské tvrze ?borj? v městě Sfax).
Dani?le: Malý Princ by řekl: ?Jsem zodpovědný za svoji planetu!?
Ivana: Tunisané ale také obdivovali naši krásnou zelenou šťavnatou krajinu Polabí a o několik kilometrů dál v horách dováděli ve sněhu. Všímali si i drobností jako jsou zásobníky na sáčky pro psy v parcích a kontejnery na třídění odpadu. Hradec Králové jim doslova učaroval! Malebné fasády domů, majestátní budova muzea, hradby s fontánami a altány, ale také sportovní zařízení jako jsou kluziště, koupaliště či stezky pro cyklisty.
Věra: Tuniská skupina se zúčastnila Dnů frankofonie v Hradci Králové, jak akce probíhala? Mohli se s nimi setkat i běžní občané města?
Bystrík: Během návštěvy jsme docvičili naši společnou divadelní hru a uvedli jsme ji v sále Knihovny města Hradce Králové společně s dvěma dalšími inscenacemi, které připravili divadelníci naší školy a francouzského Lycée F. Mistral z Avignonu.
Dominik: O přestávce mohli diváci ochutnat tuniské sladkosti z ořechů, datlí a medu, což je dobrota, dovezl jsem cukrovinky i domů po návratu z Tuniska.
Dani?le: Také jsme připravili výstavu Od jihu Tuniska po sever Kanady, přednášku o tuniské architektuře a besedu s francouzským spisovatelem Vincentem Rem?dem. Studenti všech tří zemí připravili malé překvapení pro autora: dramatizaci ukázek jeho textu a vlastní variace na daný příběh. Vincent byl neskutečně dojat a prý dostal další nápad na knihu!
Věra: Chystáte pokračování i v příštím roce?
Ivana: Ano. Je to krásná záležitost, když se podaří změnit vyučovaný předmět v koníček. Bez podpory rodin, gymnázia, města Hradce Králové a Královéhradeckého kraje bychom těžko podobnou akci uskutečnili. Významně se zapojují do projektu i Velvyslanectví Tuniské republiky a Francie a jsme rádi, že v příštím roce rozšíří řady divadelníků Gybonu i budoucí učitelé a politologové z Univerzity Hradec Králové.
Věra: Držíme vám palce!
