5.8. Zeměpis
5.8.1. Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Moderní geografie je soubor vědních disciplín studujících krajinnou sféru a její vazbu na lidskou společnost v konkrétním prostředí a v daném čase. Úloha školního zeměpisu jako specifické modifikace geografických disciplín je nezastupitelná v objasňování složitých vazeb mezi přírodou a lidskou společností (integrační a integrující úloha školního zeměpisu v systému vyučovacích předmětů).
Ve vyučovacím předmětu zeměpis si žáci na gymnáziu osvojují určitý integrovaný systém vybraných poznatků z různých oborů současné geografie.
Předmět Zeměpis (Geografie) je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda s přesahem do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Vzniká ze vzdělávacího oboru Zeměpis v RVP ZV a Geografie a Geologie v RVP G. Zahrnuje okruhy z přírodního prostředí, geologie, sociálního prostředí, životního prostředí, regionů, kartografie a svým charakterem přesahuje do dalších vzdělávacích oborů RVP (matematika, fyzika, dějepis, chemie, biologie, občanský a společenskovědní základ).
Integruje tematické okruhy průřezových témat Environmentální výchova, Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova,
Osobní a sociální výchova.
Zeměpis je určen žákům prvního a druhého ročníku čtyřletého gymnázia a prvního až čtvrtého ročníku (prima – kvarta) šestiletého gymnázia. Zeměpisu jsou věnovány dvě vyučovací hodiny týdně, v posledních ročnících (druhý a kvarta) hodiny tři. Pro zájemce o další studium jsou pak zařazeny výběrové semináře – pro třetí ročník (kvinty) 2 hodiny týdně, pro čtvrtý ročník (sexty) 3 hodiny týdně. Součástí výuky jsou např. zeměpisné vycházky, výukové pořady a zeměpisné exkurze realizované i mimo budovu školy.
Zeměpisná učebna je vybavena interaktivní tabulí a další technikou, bohužel ne všechny hodiny zeměpisu (geografie) se uskutečňují v této učebně.
Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení:
učitel nabízí žákům úlohy, referáty nebo anotace, při jejichž řešení nebo tvorbě žáci vyhledávají, zpracovávají , třídí a hodnotí informace z širších informačních zdrojů jako např. map, tabulek, grafů, obrázků, filmů, časopisů, internetu, denního tisku televize
motivuje žáky k prezentaci krátkých aktualit nebo referátů, ve kterých propojují získané poznatky se znalostmi ostatních vzdělávacích oblastí s důrazem na aktuální domácí i mezinárodní dění
Kompetence k řešení problémů:
učitel vytváří s žáky na základě pozorování, osvojených znalostí a dosavadních zkušeností předpoklady pro řešení zadávaných zeměpisných témat v podobě úkolů nebo formou projektu
v rámci exkurze, zeměpisné vycházky či geografického terénního vyučování směřuje žáky (podle poznaných jevů) k aplikaci teoretických poznatků do praxe
Kompetence komunikativní:
učitel pracuje se žáky ve skupinách, kde společně komunikují a spolupracují během řešení zadaných úkolů
zadává vytváření projektů, kdy každý žák uplatňuje své vědomosti a schopnosti
hodnotí projev a vystupování žáka v rámci diskuzí, zkoušení nebo příspěvků v podobě aktualit, referátů nebo zajímavostí s geografickou tematikou
Kompetence sociální a personální:
učitel vybízí žáky ke sledování aktuálního dění ve světě
zadáváním projektů nebo problémových úkolů učí žáka samostatnosti a spolupráci
Kompetence občanské:
učitel organizuje geografické exkurze, přednášky a besedy
na dané téma (např. živelné pohromy) vede žáky k zodpovědnému chování v krizových situacích
Kompetence k podnikavosti (pracovní):
učitel zařazuje aktivity, které umožní sledovat vlivy lidské společnosti – výlety, exkurze atd.
vede žáka k podnikavosti, aby dovedl realizovat své nápady v praxi – např. revitalizace krajiny
podporuje žáky v dovednosti využívat zeměpisné pomůcky, odbornou literaturu apod.
důsledným přístupem a systematickou kontrolou vede žáky k zodpovědnosti a vytváří v nich pracovní i studijní návyky