6. Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy
6.1 Hodnocení žáka
Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 – dostatečný
5 - nedostatečný.
Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé.
Podrobnější informace o klasifikačních požadavcích a hodnocení žáků v jednotlivých předmětech tvoří samostatnou přílohu ŠVP.
Hodnocení žáka je nezbytnou součástí vzdělávání. Motivuje žáka k dalšímu učení, je pro něj zpětnou vazbou, radí mu, jak napravovat chybné učební postupy. Vychovává ho k odpovědnosti a vytrvalosti. Je zpětnou vazbou pro učitele. Podle výsledků hodnocení přizpůsobuje výuku učebním potřebám žáků.Učitel seznamuje žáky se zásadami klasifikace na počátku školního roku. U některých aktivit dává žákům příležitost podílet se na stanovení dílčích kritérií a průběhu hodnocení. Žák se tak učí hodnotit sám sebe.
Sebehodnocení žáka
Při školní práci učitel vede žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Hodnocením svých výkonů posiluje žák svou sebedůvěru. Učitel se s žáky baví o chybách, kterých se přirozeně v procesu učení dopouštějí a učí je chápat chybu jako důležitý prostředek učení.
Kritéria průběžného hodnocení sledují zvládnutí výstupů v jednotlivých předmětech a rozvoj klíčových kompetencí, především schopnost řešit problémové situace, úroveň komunikačních dovedností a tvůrčí přístup k úkolům. Hlavními kritérii v předmětech teoretického zaměření jsou:
.znalost faktografie jako nutná podmínka pro vyšší poznávací činnosti
.porozumění souvislostem, které umožňuje logicky třídit fakta
.aplikace vědomostí ukazující samostatnost a tvořivost žákova myšlení
Formy ověřování vědomostí a dovedností, činnosti, při kterých je žák hodnocen, odpovídají různým stylům učení:
.písemné práce školní a domácí
.ústní zkoušky
.písemné zkoušky a písemné testy
.pohybové zkoušky
Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Při hodnocení a klasifikaci vychází učitel z doporučení a závěrů pedagogicko-psychologické poradny. Žák je hodnocen s ohledem na své možnosti a schopnosti, je posuzován jeho individuální pokrok. Na žádost rodičů a při doporučení psychologa může být hodnocen slovně. Převod klasifikačních stupňů do složitější slovní podoby umožní objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. Při slovním hodnocení se uvádí:
a)ovládnutí učiva předepsaného osnovami
.ovládá bezpečně
.ovládá
.podstatně ovládá
.ovládá se značnými mezerami
.neovládá
b)úroveň myšlení
.pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti
.uvažuje samostatně
.menší samostatnost myšlení
.nesamostatné myšlení
.odpovídá nesprávně i na návodné otázky
c)úroveň vyjadřování
.výstižné, poměrně přesné
.celkem výstižné
.nedostatečně přesné
.vyjadřuje se s obtížemi
.nesprávné i s pomocí
d)úroveň aplikace vědomostí
.spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností
.dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb
.s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští
.dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
.praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele
e)píle a zájem o učení
.aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
.učí se svědomitě
.k učení a práci nepotřebuje mnoho podmětů
.malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
.pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné