6. Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy

6.1 Hodnocení žáka

  1. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 

  1. Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:  

    1. 1 - velmi dobré 

    2. 2 - uspokojivé 

    3. 3 - neuspokojivé.

      1. Podrobnější informace o klasifikačních požadavcích a hodnocení žáků v jednotlivých předmětech tvoří samostatnou přílohu ŠVP.

                  Hodnocení žáka je nezbytnou součástí vzdělávání. Motivuje žáka k dalšímu učení, je pro něj zpětnou vazbou, radí mu, jak napravovat chybné učební postupy. Vychovává ho k odpovědnosti a vytrvalosti. Je zpětnou vazbou pro učitele. Podle výsledků hodnocení přizpůsobuje výuku učebním potřebám žáků.Učitel seznamuje žáky se zásadami klasifikace na počátku školního roku. U některých aktivit dává žákům příležitost podílet se na stanovení dílčích kritérií a průběhu hodnocení. Žák se tak učí hodnotit sám sebe.

        Sebehodnocení žáka

                  Při školní práci učitel vede žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Hodnocením svých výkonů posiluje žák svou sebedůvěru. Učitel se s žáky baví o chybách, kterých se přirozeně v procesu učení dopouštějí a učí je chápat chybu jako důležitý prostředek učení.

        Kritéria průběžného hodnocení sledují zvládnutí výstupů v jednotlivých předmětech a rozvoj klíčových kompetencí, především schopnost řešit problémové situace, úroveň komunikačních dovedností a tvůrčí přístup k úkolům. Hlavními kritérii v předmětech teoretického zaměření jsou:  

        • .znalost faktografie jako nutná podmínka pro vyšší poznávací činnosti 

        • .porozumění souvislostem, které umožňuje logicky třídit fakta  

        • .aplikace vědomostí ukazující samostatnost a tvořivost žákova myšlení 

        Formy ověřování vědomostí a dovedností, činnosti, při kterých je žák hodnocen, odpovídají různým stylům učení:

        • .písemné práce školní a domácí 

        • .ústní zkoušky 

        • .písemné zkoušky a písemné testy 

        • .pohybové zkoušky 

        Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

                  Při hodnocení a klasifikaci vychází učitel z doporučení a závěrů pedagogicko-psychologické poradny. Žák je hodnocen s ohledem na své možnosti a schopnosti, je posuzován jeho individuální pokrok. Na žádost rodičů a při doporučení psychologa může být hodnocen slovně. Převod klasifikačních stupňů do složitější slovní podoby umožní objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. Při slovním hodnocení se uvádí:

        1. a)ovládnutí učiva předepsaného osnovami 

        • .ovládá bezpečně 

        • .ovládá 

        • .podstatně ovládá 

        • .ovládá se značnými mezerami 

        • .neovládá 

        1. b)úroveň myšlení 

        • .pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti 

        • .uvažuje samostatně 

        • .menší samostatnost myšlení 

        • .nesamostatné myšlení 

        • .odpovídá nesprávně i na návodné otázky 

        1. c)úroveň vyjadřování 

        • .výstižné, poměrně přesné 

        • .celkem výstižné 

        • .nedostatečně přesné 

        • .vyjadřuje se s obtížemi 

        • .nesprávné i s pomocí 

        1. d)úroveň aplikace vědomostí 

        • .spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností 

        • .dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb 

        • .s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští  

        • .dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 

        • .praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele 

        1. e)píle a zájem o učení 

        • .aktivní, učí se svědomitě a se zájmem 

        • .učí se svědomitě 

        • .k učení a práci nepotřebuje mnoho podmětů 

        • .malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty 

        • .pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné