5.12. Biologie
5.12.1. Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět zahrnuje celý
vzdělávací obor Biologie z RVP ZV a G a integruje některé výstupy ze
vzdělávacího oboru Člověk a zdraví, Výchova ke zdraví, část oboru Geologie
(mineralogie, petrografie, pedologie, historický vývoj Země a organismů). V předmětu
biologie je integrováno průřezové téma Environmentální výchova z RVP GV.
Povinný předmět Biologie (základní)
je v jednotlivých ročnících nižšího gymnázia vyučován s hodinovou dotací 2 – 2,
na vyšším gymnáziu 3 – 2 – 3 – 0, a to v prvním ročníku čtyřletého
a v tercii šestiletého studia jako 3 nedělené hodiny týdně, ve druhém
ročníku čtyřletého studia a v kvartě šestiletého studia jako 2
nedělené hodiny týdně, ve třetím ročníku čtyřletého studia a v kvintě
šestiletého studia jako 2 nedělené hodiny týdně. Ve třetím ročníku (kvintě) jsou
2 hodiny (jedenkrát za 14 dní) vyčleněny na laboratorní a praktická cvičení –
třída je rozdělená na dvě skupiny, které se pravidelně střídají. Na nižším
gymnáziu jsou laboratorní práce či praktická cvičení nepravidelná. Obsah výuky
je strukturován tak, aby byl shodný v paralelních třídách čtyřletého i
šestiletého studia.
Pro výuku je k dispozici odborná
učebna a laboratoř.
Na povinný předmět Biologie
(základní) navazuje volitelný předmět Biologie volitelná, povinně dvouletá, s
dotací hodin 0 – 0 - 2 – 3, a volitelný předmět Seminář z biologie (pro
4. ročník čtyřletého studia, sexty v šestiletém studiu) s dotací 3 hodiny
týdně. Oba volitelné předměty mohou být otevřeny pouze v případě dostatečného
počtu zájemců. V obou těchto předmětech mohou být zařazovány nepravidelné
laboratorní práce a praktická cvičení.
Maturitní
zkoušku lze skládat i bez absolvování volitelných předmětů Biologie volitelná
nebo Seminář z biologie.
Výuka biologie je koncipována jako
předmět, který má u žáků vzbudit či prohloubit zájem o přírodu a zároveň
jim poskytnout informace o pestrosti živé i neživé přírody, o složitosti
vzájemných vztahů a směřovat tím k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
Ve výuce
biologie žáci mají získat představu o podstatě života, o jeho rozmanitosti,
seznámit
se se základy evoluce a biologického systému. Důraz je kladen především
na základní orientaci v oboru, znalosti základní terminologie a základních
souvislostí ve vztahu organismus – prostředí.
Výchovné
a vzdělávací strategie
Kompetence
k učení:
· učitel je příkladem
(bezpečně
ovládá svůj obor, systematicky se připravuje, svoji práci má promyšlenou,
logicky strukturovanou, dává najevo, že sleduje nové poznatky z oboru, že
aktivně nové informace vyhledává ze všech dostupných zdrojů, miluje svůj obor)
· promyšleně formuluje
a zadává otázky a úkoly podněcující zájem o samostatnou práci,
přemýšlení,
vyhledávání informací a prezentaci výsledků
· učitel vytváří
situace pro skupinovou práci
· veřejně oceňuje
pozitiva práce studentů, taktním způsobem kritizuje chyby a nedostatky
Kompetence
k řešení problémů:
· učitel je příkladem.
(umí
rozebrat danou situaci či problém, zřetelně poukáže na klíčové body a hlavní
souvislosti, vyjádří svůj názor a možnosti řešení, umožní diskusi, shrnuje
závěry, nebojí se přiznat složitost problematiky)
· využívá při práci
všech dostupných pomůcek (přírodnina, model, obraz, schéma, video,
film, …) k tomu, aby studenti dokázali
rozlišit, co je obecné a konkrétní, hlavní a vedlejší, a podle hlavních znaků
zařadit daný objekt do systému
· podněcuje diskusi,
chybné názory a údaje nekritizuje a netrestá, oceňuje snahu a ochotu
o veřejné
projevení názoru
· při praktických a
laboratorních cvičeních navozuje situace, při kterých student musí
(úměrně svým schopnostem, znalostem a
dovednostem) projevit schopnost analyzovat daný problém, navrhnout a zdůvodnit
návrh vlastního řešení, způsob provedení (pracovní postup) a vyhodnocení
(formulace závěrů)
· při každé vhodné
situaci ukazuje vzájemné souvislosti oborů (mezipředmětové vztahy)
· učitel podněcuje
aktivitu studentů při zapojení do různých soutěží (SOČ, BiO, Klokan, …),
a pomáhá
jim
Kompetence
komunikativní:
· učitel je příkladem
(vyjadřuje
se v přijatelných formách spisovného jazyka, hovorové češtiny a odborné
terminologie, mluví v celých větách, jeho projev je kultivovaný a logicky
uspořádaný. Dbá na pravidla diskuse a výměny názorů, slovní projev
(názory) studentů podněcuje, nepřerušuje, chybné myšlenky taktně opravuje a
oceňuje snahu a ochotu o vyjádření názoru studenta)
podněcuje studenty k diskusi, k jasné formulaci s použitím odborné
terminologie, k hledání a shromažďování důkazů a argumentů, podporuje a
oceňuje aktivitu ve vyhledávání argumentů z různých zdrojů (literatura,
internet)
Kompetence
sociální a personální:
· učitel je příkladem
(dodržuje
elementární pravidla slušného chování, vyžaduje a dodržuje zásady vztahu
nadřízený a podřízený - učitel a student, je slušný, upřímný a čestný, dokáže
přiznat chybu a snaží se ji napravit, …)
umožňuje svobodnou výměnu názorů ve všech situacích svého
působení (diskuse, skupinová práce, …), podněcuje principy spolupráce,
respektování zájmů většiny a osobní odpovědnosti
Kompetence
občanské:
· učitel je příkladem
(otevřeně
projevuje a zdůvodňuje své světonázorové a občansko-politické názory, nesmí ale
provádět jednostrannou politickou agitaci. Je příkladem pozitivních vzorů
chování a jednání.)
· ´vede žáky svou důslednou kontrolní činností k zodpovědnosti
za plnění svých povinností
· vhodnými způsoby a
taktně, ale otevřeně kritizuje přestupky žáků proti pravidlům (školního řádu,
občanského soužití, …), xenofobii, rasismu a dalším negativním jevům