5.12. Biologie

5.12.1. Charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět zahrnuje celý vzdělávací obor Biologie z RVP ZV a G a integruje některé výstupy ze vzdělávacího oboru Člověk a zdraví, Výchova ke zdraví, část oboru Geologie (mineralogie, petrografie, pedologie, historický vývoj Země a organismů). V předmětu biologie je integrováno průřezové téma Environmentální výchova z RVP GV.

Povinný předmět Biologie (základní) je v jednotlivých ročnících nižšího gymnázia vyučován s hodinovou dotací 2 – 2, na vyšším gymnáziu 3 – 2 – 3 – 0, a to v prvním ročníku čtyřletého a v tercii šestiletého studia jako 3 nedělené hodiny týdně, ve druhém ročníku čtyřletého studia a v kvartě šestiletého studia jako 2 nedělené hodiny týdně, ve třetím ročníku čtyřletého studia a v kvintě šestiletého studia jako 2 nedělené hodiny týdně. Ve třetím ročníku (kvintě) jsou 2 hodiny (jedenkrát za 14 dní) vyčleněny na laboratorní a praktická cvičení – třída je rozdělená na dvě skupiny, které se pravidelně střídají. Na nižším gymnáziu jsou laboratorní práce či praktická cvičení nepravidelná. Obsah výuky je strukturován tak, aby byl shodný v paralelních třídách čtyřletého i šestiletého studia.

Pro výuku je k dispozici odborná učebna a laboratoř.

Na povinný předmět Biologie (základní) navazuje volitelný předmět Biologie volitelná, povinně dvouletá, s dotací hodin 0 – 0 - 2 – 3, a volitelný předmět Seminář z biologie (pro 4. ročník čtyřletého studia, sexty v šestiletém studiu) s dotací 3 hodiny týdně. Oba volitelné předměty mohou být otevřeny pouze v případě dostatečného počtu zájemců. V obou těchto předmětech mohou být zařazovány nepravidelné laboratorní práce a praktická cvičení.

Maturitní zkoušku lze skládat i bez absolvování volitelných předmětů Biologie volitelná nebo Seminář z biologie.

Výuka biologie je koncipována jako předmět, který má u žáků vzbudit či prohloubit zájem o přírodu a zároveň jim poskytnout informace o pestrosti živé i neživé přírody, o složitosti vzájemných vztahů a směřovat tím k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.

Ve výuce biologie žáci mají získat představu o podstatě života, o jeho rozmanitosti,

seznámit se se základy evoluce a biologického systému. Důraz je kladen především na základní orientaci v oboru, znalosti základní terminologie a základních souvislostí ve vztahu organismus – prostředí.

 

Výchovné a vzdělávací strategie

Kompetence k učení:

·  učitel je příkladem

(bezpečně ovládá svůj obor, systematicky se připravuje, svoji práci má promyšlenou, logicky strukturovanou, dává najevo, že sleduje nové poznatky z oboru, že aktivně nové informace vyhledává ze všech dostupných zdrojů, miluje svůj obor)

·  promyšleně formuluje a zadává otázky a úkoly podněcující zájem o samostatnou práci,

přemýšlení, vyhledávání informací a prezentaci výsledků

·  učitel vytváří situace pro skupinovou práci

·  veřejně oceňuje pozitiva práce studentů, taktním způsobem kritizuje chyby a nedostatky

Kompetence k řešení problémů:

· učitel je příkladem.

(umí rozebrat danou situaci či problém, zřetelně poukáže na klíčové body a hlavní souvislosti, vyjádří svůj názor a možnosti řešení, umožní diskusi, shrnuje závěry, nebojí se přiznat složitost problematiky)

·  využívá při práci všech dostupných pomůcek (přírodnina, model, obraz, schéma, video,

 film, …) k tomu, aby studenti dokázali rozlišit, co je obecné a konkrétní, hlavní a vedlejší, a podle hlavních znaků zařadit daný objekt do systému

·  podněcuje diskusi, chybné názory a údaje nekritizuje a netrestá, oceňuje snahu a ochotu

o veřejné projevení názoru

·  při praktických a laboratorních cvičeních navozuje situace, při kterých student musí

 (úměrně svým schopnostem, znalostem a dovednostem) projevit schopnost analyzovat daný problém, navrhnout a zdůvodnit návrh vlastního řešení, způsob provedení (pracovní postup) a vyhodnocení (formulace závěrů)

·  při každé vhodné situaci ukazuje vzájemné souvislosti oborů (mezipředmětové vztahy)

·  učitel podněcuje aktivitu studentů při zapojení do různých soutěží (SOČ, BiO, Klokan, …),

a pomáhá jim

Kompetence komunikativní:

·  učitel je příkladem

(vyjadřuje se v přijatelných formách spisovného jazyka, hovorové češtiny a odborné terminologie, mluví v celých větách, jeho projev je kultivovaný a logicky uspořádaný. Dbá na pravidla diskuse a výměny názorů, slovní projev (názory) studentů podněcuje, nepřerušuje, chybné myšlenky taktně opravuje a oceňuje snahu a ochotu o vyjádření názoru studenta)

podněcuje studenty k diskusi, k jasné formulaci s použitím odborné terminologie, k hledání a shromažďování důkazů a argumentů, podporuje a oceňuje aktivitu ve vyhledávání argumentů z různých zdrojů (literatura, internet)

Kompetence sociální a personální:

·  učitel je příkladem

(dodržuje elementární pravidla slušného chování, vyžaduje a dodržuje zásady vztahu nadřízený a podřízený - učitel a student, je slušný, upřímný a čestný, dokáže přiznat chybu a snaží se ji napravit, …)

umožňuje svobodnou výměnu názorů ve všech situacích svého působení (diskuse, skupinová práce, …), podněcuje principy spolupráce, respektování zájmů většiny a osobní odpovědnosti

Kompetence občanské:

·  učitel je příkladem

(otevřeně projevuje a zdůvodňuje své světonázorové a občansko-politické názory, nesmí ale provádět jednostrannou politickou agitaci. Je příkladem pozitivních vzorů chování a jednání.)

· ´vede žáky svou důslednou kontrolní činností k zodpovědnosti za plnění svých povinností

·  vhodnými způsoby a taktně, ale otevřeně kritizuje přestupky žáků proti pravidlům (školního řádu, občanského soužití, …), xenofobii, rasismu a dalším negativním jevům