5.4.
Francouzský jazyk
5.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové vymezení předmětu
Vyučovací předmět Francouzský jazyk
jako další cizí jazyk je zařazen do výuky šestiletého gymnázia v 1. až 6. ročníku
a
čtyřletého gymnázia v 1. až 4. ročníku. Vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk
oblasti Jazyk a jazyková komunikace RVP ZV a RVP G.
Integruje
část oboru Výchova ke zdraví.
V předmětu jsou realizována
následující průřezová témata:
• Osobnostní
a sociální výchova
•
Multikulturní výchova
• Mediální
výchova
• Výchova k
myšlení v evropských a globálních souvislostech
• Výchova ke
zlepšení čtenářské gramotnosti
•
Environmentální výchova
Průběžně
jsou zařazovány reálie Francie, frankofonních zemí a aktuální informace o
zemích Evropské unie.
Časové a organizační vymezení předmětu
Výuka
francouzštiny v šestiletém studiu probíhá ve dvou variantách.
evropská třída s
rozšířenou výukou francouzštiny formou CLIL:
v 1, 2. a
3. ročníku 3 hodiny francouzského jazyka, 1 – 2
hodiny tělesné výchovy ve francouzštině, 1-2 hodiny volitelné konverzace a
divadelní průpravy ve francouzštině s rodilým mluvčím, ve 4. ročníku 4
hodiny francouzského jazyka, 1 hodina dějepisu a 1 hodina zeměpisu ve
francouzštině, v 5. ročníku 3 hodiny francouzského jazyka, 1 hodina dějepisu a 2 hodiny povinně volitelného předmětu Francouzské
reálie, v 6. ročníku 3 hodiny francouzského jazyka a 3 hodiny povinně
volitelného předmětu Francouzské reálie
tradiční výuka:
tři hodiny týdně
v 1., 2., 3., 5. a 6. ročníku a čtyři hodiny ve 4. ročníku. K prohloubení
znalostí žáků přispívá volitelný seminář Praktická cvičení z francouzského
jazyka ve třetím ročníku (2 hodiny) a čtvrtém ročníku (3 hodiny) a seminář
Francouzská gramatika ve 4. ročníku (3 hodiny).
Výuce
francouzštiny ve čtyřletém studiu jsou věnovány tři hodiny týdně v 1., 3.
a 4. ročníku, ve 2. ročníku čtyři hodiny. K prohloubení znalosti žáků
přispívá volitelný seminář Praktická cvičení z francouzského jazyka ve
třetím ročníku (2 hodiny) a čtvrtém ročníku (3 hodiny) a seminář Francouzská
gramatika ve 4. ročníku (3 hodiny).
Osvojení cizího jazyka navazuje na
poznání českého jazyka. Aktivní znalost cizích jazyků je v současné době
nezbytná a vzhledem k začlenění České republiky do Evropské unie nabývá
francouzština a její znalost na velkém významu. Z tohoto důvodu má výuka
zejména tyto cíle: postupné zvládání mluvených a psaných projevů a vytváření
komplexní komunikační kompetence.
Podle Společného evropského
referenčního rámce pro jazyky má být v případě výuky druhého cizího jazyka
dosaženo po čtyřech letech studia jazykové úrovně typu B1: „Žák rozumí hlavním
myšlenkám srozumitelné vstupní informace týkající se běžných témat, se kterými
se běžně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s
většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto
jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná
nebo která ho osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny,
naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.“ S
ohledem na tento fakt jsou ve všech ročnících do výuky systematicky zařazovány
modelové úkoly mezinárodních zkoušek DELF A1, A2 a B1, které mohou žákovi
pomoci v samostatné přípravě ke zkouškám DELF, k účasti na olympiádách a
soutěžích.
Výuka probíhá ve třech
specializovaných učebnách vybavených multimediální technikou a je vedena ve
francouzském jazyce. V hodinách se využívají doprovodné autentické učební
materiály, interaktivní tabule, časopisy, videonahrávky, nástěnné mapy a další
obrazový materiál. Výuku doplňují aktivity francouzského divadelního ateliéru
(nepovinný volitelný předmět s dvouhodinovou týdenní dotací), projekce
francouzského filmového klubu, tematické poznávací zájezdy do Francie a výměnné
jazykové pobyty.
Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení:
·
učitel zadáváním samostatné práce (projektů) vede žáky k vyhledávání a třídění
informací z různých zdrojů (učebnice, Internet, literatura, mapa)
·
dohlíží na soustavnou domácí přípravu, která směřuje jak k osvojení
správných učebních návyků, tak zejména k nezbytné fixaci slovní zásoby
·
důsledným hodnocením práce žáků napomáhá rozvíjet jejich kritický postoj
k vlastní práci
Kompetence k
řešení problémů:
·
učitel modeluje různé komunikační situace, v nichž se žák může v realitě
ocitnout, a podněcuje k využívání fantazie, intuice a představivosti při
jejich řešení
Kompetence
komunikativní:
·
učitel vybízí žáka k otevřenosti, k tomu, aby při slovním projevu
dokázal odlišit podstatné informace od nepodstatných, aby své poznatky dokázal
srozumitelně prezentovat a obhájit v diskusi, aby rozpoznal situaci a
zvolil pro ni nejvhodnější jazykové vyjádření
·
nacvičuje s žáky vystupování před kolektivem nebo rodilým mluvčím
Kompetence
sociální a interpersonální:
·
učitel zařazuje do vyučování týmovou práci, aby žáci respektovali
schopnosti a potřeby ostatních členů kolektivu
·
zadáváním skupinové práce podporuje aktivitu žáků, ochotu při řešení
problémů a dobré vztahy v rámci kolektivu
·
vede žáky k toleranci vůči názorům ostatních
Kompetence
občanské:
·
učitel v písemných cvičeních podporuje zájem žáka o sledování dění ve
třídě, škole, v místě bydliště a v celé společnosti
·
vybízí žáky ke sledování aktuálního dění ve frankofonních zemích a
přivádí je k porovnávání jednotlivých kultur
Kompetence
pracovní:
·
učitel vybízí k systematické práci, žáci si vytvářejí základní studijní
návyky (pravidelná příprava)
·
pozitivním přístupem, zejména stálou hodnotící podporou, pomáhá zvyšovat
sebevědomí žáka k ústní komunikaci v jazyce