5.7. Dějepis

5.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové vymezení předmětu

V hodinách dějepisu je realizován obsah vzdělávacího oboru dle RVP ZV a RVP G a tematické okruhy průřezových témat, zejména tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (okruhy Evropa a svět nás zajímá, Žijeme v Evropě, Vzdělávání v Evropě a ve světě, Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce, Objevujeme Evropu a svět, Globalizační a rozvojové procesy, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, Jsme Evropané).

Dějepis přináší základní poznatky o člověku a jeho činnosti v minulosti. Hlavním posláním předmětu je kultivace historického vědomí jedince, zejména ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny současných společenských jevů, jejich pochopení usnadňuje studentům lepší orientaci nejen v minulosti, ale i v současném světovém dění. Předmět zohledňuje základní hodnoty evropské civilizace, pomáhá žákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a dějů.

Časové a organizační vymezení předmětu

Pro výuku je k dispozici odborná učebna vybavená didaktickou technikou.

Na předmět navazuje a vědomosti žáků dále rozvíjí dvouletý seminář Dějepis volitelný (pro 3. a 4. ročník čtyřletého studia a odpovídající ročníky studia šestiletého) a Dějiny moderní doby (od roku 1939) pro 4. ročník / 6. ročník.

Předmět souvisí s dalšími předměty (český jazyk a literatura, zeměpis, výtvarná výchova, hudební výchova), do nichž mnohá témata přesahují; daných mezipředmětových vztahů využívá.

Žák je veden k tomu, aby

· chápal, že historie není uzavřenou minulostí, shlukem faktů a definitivních závěrů, ale kladením otázek,

· chápal historické kořeny společenských jevů, dějů a změn a jejich souvislostí v reálném i historickém čase,

· rozlišoval mýty a skutečnost, objektivně posuzoval společenské jevy současnosti i minulosti a rozpoznal myšlenkovou manipulaci,

· cítil úctu k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, získal respekt ke kulturním či jiným odlišnostem lidí, skupin i různých společenství.

Výchovné a vzdělávací strategie

Učitel vede žáky k používání vhodné literatury a internetu a vede je ke kritickému hodnocení pramenů - kompetence k učení, kompetence k řešení problémů.

Učitel vede žáky k tomu, aby kvalitně prezentovali své znalosti - kompetence komunikativní.

Učitel organizuje odborné historické exkurze, čímž vede žáky k porovnání a propojení teoreticky získaných znalostí s realitou - kompetence k učení a kompetence občanské.

Učitel žákům zadává referáty a vede je k samostatnému zpracovávání historických partií - kompetence k učení, kompetence komunikativní.

Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidských činností - kompetence k učení, kompetence k řešení problémů a kompetence občanské.